Ludwig Stonecap
Dialog
Hahaha! Jsi tady!
Světla všude!
Jsi připraven jiskřit?
Záři jasně, příteli!
Světlo zpívá!
Bum! Jdeme na to!
Kdo jsem? Oh, to je blyštivá otázka!
Říkají mi… ehm… hm… vyklouzlo to jako sluneční světlo!
Jsem strážce… něčeho třpytivého! Haha!
Jména, jména, tolik jmen! Které je moje?
Možná jsem ty, nebo jsme možná všichni světlem! Není to šílené?
Slyšel jsi to? Barvy si šeptají tajemství!
Já? Zářím stejně jasně jako světlonosič… počkat, vyhodili mě! Jejich smůla!
Řekli, že jsem „nezpůsobilý“, ale kdo je potřebuje, když mám tohle všechno?
Hele, viděl jsi ty ostatní vojáky na téhle základně? Totální zabijáci!
Pořád říkají něco ve smyslu, že jsem dítě, nemám dostat zbraň. Cha!
Oh ho! Narazil jsi do třpytivého spojení všude a nikde!
Tahle oblast? Tady si jde slunce zdřímnout a hvězdy si vyjdou hrát v poledne!
To je všechno, co jsem k tomu řekl, zapomněl jsem, jak jsem to pojmenoval!
Pomoc? Ha! Slunce mi šeptá všechna tajemství, co potřebuju!
Ne, ne, NE! Hvězdy mi řekly, že nejsi skutečný!
Pomoci mi? Jen pokud dokážeš žonglovat blesky! Umíš?
Proč bych potřeboval pomoc, když pro mě tančí stíny?
Ne! Ledaže bys měl v kapsách měsíční paprsky!
Pomoc? Hahaha! Světlonoši říkali, že jsem beznadějný, než se proměnili v motýly!
Nepotřebuji pomoc! Tedy pokud neumíš donutit nebe, aby pršelo houbami!
Pomoc? Mám všechnu pomoc, kterou potřebuju, od zpívajících mraků!
Pokud nedokážeš přečíst tajné zprávy ve slunečních skvrnách, jsem v pohodě!
Pomoci mi? Možná bys měl nejdřív pomoci sám sobě, než tě dostihnou barvy!
Pomoc? Haha! Jo! Rozzáříme oblohu společně!
Absolutně! Více rukou znamená hlasitější rány!
Ano! Přidej se ke mně a rozechvějeme hvězdy!
Pomoc? Oh, tohle bude doslova pecka!
Ano, ano! Otočme to tady vzhůru nohama!
V pravou chvíli! Podrž ten drát… ne, ne ten! Prostě pozdě!
Pomoci mi? Spíš si užij trochu zábavy! Jdeme na to!
Jasněžejo! Zatřesme tím tu tak, že se to neudrží na nohou!