Captain Rob
Dialog
Nazdar, cizinče! Chystáš se vyplout, nebo jen hledáš problémy?
Jsi ztracený, nebo jen hledáš snadnější cestu ven?
Potřebuješ pomoc dostat se z téhle bohem zapomenuté země? Mám vítr v plachtách, mládenče.
Yarr, viděl jsi nějaké mořské panny, když jsi přišel?
Jestli jsi tady, abys našel cestu z tohohle kusu skály, doufám, žes přinesl něco lesklého.
Jasně, moje mořské nohy jsou už stejně utahané. Ukaž, jestli nejsi žádná padavka.
No jistě, nasaď si dřevěnou nohu a nasaď klobouk. Jdeme se dostat do průšvihu.
Nebudu škemrat, ale jestli se cítíš odvážně, mohl by ses hodit.
Při Marielině ploutvi, nic teď nepotřebuju. Mám tu flašku rumu, o kterou se musím postarat.
Nechci být hrubý, ale nevypadáš zrovna, že bys tohle zvládl, chlapče.
Jestli se někdy budeš chtít odtud odsud vyplavit, jsem tvůj člověk.
Jen tak sním o jedné mořské panně, se kterou jsem kdysi měl tu čest. Nikdy nezapomenu na tu, co mi unikla. Merial… Mariah… Ne. Mariel?
Vězeňský ostrov... dokonalá země pro lůzu a ničemy. To možná vysvětluje, proč jsem ještě neodplul.
Cítím, jako by se mi štěstí mělo obrátit. Snad tentokrát správným směrem.
Někde mezi Kwalatem a nějakým nepochopitelným peklem.
Místo, kde se potulují mrtví, vyjí vlkodlaci a já sním o lepším světě.
Pořád dýchám, pořád něco kuju. Co víc by chlap mohl chtít?
Já? Ale jen další krásný den v ráji... kdyby ráj voněl po mořské vodě a špatných rozhodnutích.
Mohlo by to být horší, mohl jsem být mrtvý. Na druhou stranu, mrtví muži neuzavírají dohody.
Slyšel jsi někdy o Černém rackovi? Ne? To proto, že je v tahu. Ale já jsem pořád tady a něco se děje.
Kývá se ocas mořské panny ve větru? Táhni.
Původně jsem tu neměl vůbec být, víš. Jedno malé nedorozumění, a najednou jsem tu natrvalo. Ale co, nějak se s tím poperu.
Kdo jsem já? Jen skromný cestovní agent. Ten, co se moc nevyptává.
Kapitán Rob. Pašerák, přeživší, podnikavec neoficiálního ražení. Potřebuješ něco převézt, schovat nebo... „ztratit“? Jsem tvůj chlap.