Roddy
Dialog
Zdravím, cestovateli!
Buď zdráv, tuláku!
Rád tě poznávám!
Ahoj tam!
Zdravím!
Zdravím tě!
Ty jsi ta nejnovější posila?
No páni... další čerstvé maso.
Ah, já jsem Roddy a, ehm, jo... Úplně tu velím dobrovolnické armádě!
Samozřejmě dobrovolně a ne proto, že bych k tomu byl nucen.
Ale neboj se, mám spoustu super schopností.
Třeba... vlkodlačí krev, upíří tesáky, však víš?
Jsem z dimenze, kde tohle všechno máme, jo.
Každopádně, prosím, neopouštěj své stanoviště.
Ah, neuvěřil bys, co se stalo právě včera!
Byl jsem tam, v podobě divokého vlkodlaka, jak se plížím po okraji předsunuté základny.
Z ničeho nic se objevil potížista, který se odvážil mě vyzvat.
Netušil ovšem, že jsem i zčásti upír; jeho síla se nemohla rovnat mé chytrosti.
Vydal jsem tak strašlivý řev, že se rozlehl i v těch nejhustších hájích!
Jediným švihem mých drápů – nebo to byl můj dračí ocas? – jsem ho skolil.
Nakonec žebral o odpuštění a sliboval, že už nikdy nenaruší naše poklidné městečko.
Vítej na strategickém obranném stanovišti, které, ehm, spravuji.
Vedu tu dobrovolnickou armádu, ano, to je správně, a držíme obranu proti... no, všem možným hrozbám.
Tato předsunutá základna je zásadní pro udržení bezpečí Riverrise, a pod mým velením je tu, ehm, většinou všechno v pořádku.
Moji vojáci jsou... někde tam venku, nejspíš se jen přeskupují. Za chvilku budou zpátky.
Máme spoustu plánů a strategií, fakt hromadu! Jenom, ehm, dolaďujeme detaily.
Vážím si té nabídky, ale moje prastará krev mi určuje cestu.
Není třeba, cestovateli. Všemi epochami jsem prošel bez cizí pomoci.
Není nic, s čím bych potřeboval pomoci, když jsem starý jako samotné mýty.
Mé síly přesahují potřeby smrtelníků; kráčím touto cestou sám.
Jsem vděčný za tvou nabídku, ale stojím zde nezdolný, jako vždy.
Prosím, opravdu potřebuji tvou pomoc!
Jsem v koncích, mohl bys mi pomoct?
Nemohu to zvládnout sám, prosím, pomoz mi!
Och, díky bohu, žes přišel. Ano, potřebuji tvou pomoc!
Jsem v tom až po uši, můžeš mi pomoci?