Sluncem spálený útěk

Ahoj, kamaráde! Neumíš se snad potit pod těmi vrstvami?

Já se nechám políbit dobrým větříkem na každém kousku svobody v tom nejlepším stylu!

Tito ztuhlí vojáci mě sem dotáhli, a pořád se drží svého oblečení, jako by to mělo vyjít z módy!

Ale tohle prokleté slunce ze mě udělalo smažené škeble, peču se hůř než humr v hrnci!

Musím se rychle vrátit na jih, kde si lidé váží přirozeného vzhledu, ale nemohu hnout, když se mi sluneční spálenina loupe jako špatný nátěr!

Myslíš, že bys mohl namíchat nějaký krém, aby zchladil moji rozžhavenou kůži? Pomoz mi a udělám ti to příjemné!

Kámo, díky! Už bylo na čase, aby se někdo v oblečení postavil! Seš fajn!

No jo, hned je jasné, že takový upjatý patron, jako jsi ty, by svobodomyslnému člověku nepomohl. Jen se dál pot pod vším tím oblečením, ty prudere!

Žádný stres, najdu někoho, kdo se nebojí malého kousku kůže. Užij si být chodící horou prádla!

Jak chceš, kámo. Myslím, že loupat spáleninu je lepší než se potýkat s lakomcem zabaleným jako v zimě.

Připraven mě potřít, zlato!

To je pravda, kámo! Vtírej to do každé praskliny a záhybu.

Oh, a hej - pokud se mě Roddy zeptá, řekni mu, že jsem umřel, jo?

Vymysli si něco. Třeba rakovinu kůže, nebo co. Ne, že bych to někdy dostal.

Víš, že za to všechno může oblečení, že jo?

Každopádně, tady je úplatek. Zatraceně zavři hubu o tom, že mě tu vidíš.

Zabijte pár z těch Listových draků v okolí Stepi a získejte listový extrakt. Bude to příjemná zklidňující mast na všechny mé části.